Přírodní stavitelství

Stručné a zanícené (neboť zaujaté) uvedení k přírodnímu stavitelství v českých zemích.

Nejlepší knížka pro učinění si dobré představy o tom, co vše se dá postavit a jak ohromného, je americká převážně fotografická kniha ‚Home Work‘ autora Lloyda Kahna, která je plná mnoha cenných informací, jakkoliv postrádá zprávy technického rázu.

http://www.amazon.ca/gp/reader/0936070331/ref=sib_rdr_fc?ie=UTF8&p=S001&j=1#reader-page
http://www.shelterpub.com/_home_work/HW-book.html

Obecně k přírodním materiálům a situaci v České republice. Především po uvedení Garbage Warriora do kin, ale i po medializaci Duškova „adobe“ domu, který si staví v Jindřichovicích pod Smrkem, se s přírodním stavitelstvím a zájmem o něj u nás roztrhl poměrně velký pytel, což by bylo potěšivé, nebýt toho, že se lidé, kteří se daným začínají zabývat, dopouštějí nezřídka přehmatů a vyloženě fušerských kousků. A jediná firma (RIGI), která se tomuto věnuje profesionálně, v tomto ohledu není výjimkou, byť tedy je i mnohem hůře… ! Průkopníci z Rigi teprve začínají, mají za sebou první dům ze slámy (jak je právně zakotvený, nevím, ale podle všeho to bude dřevostavba). Je to dům, který je na obálce v mnohém přínosné a skvěle zpracované knihy doc. Ing. Josefa Chybíka Přírodní stavební materiály http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/uvedeni-k-problematice-prirodnich-stavebnich-materialu K onomu domku snad tolik, že tato hranatá slaměno-hliněnka stála venkoncem bratru 10 miliónů… Důvod je prostý: když hliněné omítky dělají lidi, kteří je nikdy předtím nedělali, tak není divu, že jim 1 metr čtvereční trvá cca 10 hodin, s takovou a podobným se pak cena domu velmi snadno vyšplhá do astronomické výše. Vyjma toho, že mi přijde být dům evropsky geometrií posedlý, architektonickým typem myšlení příliš svázaný, ale zároveň nedotaženě a zoufale jevící snahu se z tohoto vymanit a ubrat se někam dál, výsledek působí poněkud rozporuplně až žalostně, nehledě na to, že dům je nevzhledný a že je na něm stále co „retušovat“ (Rijvenův typ omítky má své výhody i nevýhody, jako všechny další, jeho velká nevýhoda je ta, že se na ní tvoří poměrně velké praskliny, podrobnosti viz: http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=77&Itemid=2 ). Když budete mít Chybíkovu knihu v ruce, pak uvidíte, že praskliny jsou kolikrát až několik centimetrů široké a několik metrů dlouhé a navíc mnohačetné! Pro upřesnění toto nedělají všechny typy omítek, například německý prof. arch. Gernot Minke, který již v 70. letech založil při univerzitě v Kasselu výzkumné centrum zaměřené na zkoumání hlíny a slámy jako stavebních materiálů, používá jiné postupy pro nanášení hliněné omítky, podobně Američani Steenovi (rovněž záleží hodně na materiálu s jakým pracujeme). Vyjma fušeřiny výše popsané, s čím jsme u nás skorem světoví, však dosáhly hliněné omítky, které vyrábí RIGI, světovosti, viz: http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=196

V poměrně nedávné době vzniklo hned několik stránek, které se stavění z přírodních materiálů věnují. Mezi lidmi, kteří se přírodním stavěním u nás zabývají takřka výlučně jsou architekt Aleš Brotánek, jehož realizace navzdory tomu, jak je oblíbený, se mi však z nelíbí, ostatně mnohdy překračují meze přírodního stavitelství. Dále je to Oldřich Hozman a jeho studio Arc, který do celého vnáší ještě rozměr řekněme duchovní (feng šuej, baubiologie), jeho realizace se mi zamlouvají o něco více než Brotánkovi, ale u vytržení z nich nejsem, viz http://www.arc.cz/web_cz/ A pak samozřejmě vznikají všelijaké jiné realizace typu ekologické centrum Sluňákov (60 miliónů) či slaměný pasivní dům v Hostětíně (40 miliónů), které povětšinou realizují lidé, kteří k danému přišli tak trochu jako slepí k houslím, respektive jsou to ad hoc projekty jinak předních architektonických ateliérů, projekty ad hoc ovšem pohříchu, neboť výsledek je začasté tristní a z hlediska jejich bohulibých cílů a zadání mírně řečeno sporný. Důležitým kritériem při stavbě všech ekologických staveb je tak zvaná vázaná energie (embodied energy), že o tomto konceptu navrhovatelé tzv. ekologického centra ve Sluňákově v životě neslyšeli je patrné na budově, kterou navrhli a která podle jejich návrhu vzrostla… Dalším z průkopníků přírodního stavitelství v ČR je mladý pán Daniel Grmela působící jako konzultant v oblasti přírodního stavitelství, což je poněkud zvláštní, neboť sám, pokud je mi známo, přílišnými praktickými zkušenostmi nedisponuje, takže sice je to propagátor ale z většiny velký teoretik… Patrně na nejlepší úrovni – ve srovnání se světem – je na tom u nás Jakub Wihan, který pracuje pro britský ateliér Amazonails (jméno pochází z dialektem pokroucené výslovnosti slov Hammers On Nails, kde „h“ se nevyslovuje). Už jenom letmý pohled do fotogalerie realizací Amazonails napoví, že v jejich případě se pohybujeme někde trochu jinde než u Duškova „adobe dómu“ či Brotánkova-Navrátilova slaměného domku. http://amazonails.co.uk/ Osobní stránky Jakuba Wihana jsou tyto: http://jakubwihan.com/ Dále tu jsou samouci jako je Lukáš Gavlovský. Na jeho přístupu je vidět, že je to umělec a že není svázán Autocadem a podobnými vypečenostmi, a že tam, kde popustí uzdu své fantazii a citu pro přirozenost materiálů, se většinou dostaví i kýžený výsledek, svým přístupem se tak nejvíc blíží americké „větvi“ přírodního stavění. http://www.gavlovsky.cz/ Pak je dlužno zmínit platformu přírodních stavitelů u nás „Postav si sám“, tyto stránky by mohly do budoucna sloužit jako zdroj hodnotných informací, zatím však trochu zkomírají http://www.postavsisam.cz/ Petr Skořepa patří rovněž k průkopníkům přírodního stavění u nás, rovněž samouk, který už doslova pár domků i s cizí pomocí postavil, že mu toto číslo stačilo k tomu, aby se stal odborníkem, který se nebojí rozdávat své rozumy o přírodních, ekologických, zdravých domech formou placených seminářů, možná ale vůbec ale vůbec poté, co jsem výše nastínil poměry v této oblasti u nás, nepřekvapí. Což o to, on dva, popřípadě tři domky, na kterých se Petr Skořepa podílel, jsou poměrně pěkné, žel to jsou však spíše zahradní chatky, než rodinné domy. http://slamenedomy.cz/ A konečně je tu pak Jaroslav Dušek  a  opětovný tentkokráte halasný příchod adobe techniky do českých luhů a hájů. http://www.superado.cz Opětovný, neboť adobe je anglické označení pro to, čemu v češtině říkáme nepálená hlína. Technika skýtající mnoho možností, leč opět v českém provedení poněkud pokulhává, srovnejte v článku na odkazovaných stránkách použité fotografie ze zahraničí.

Budova waldorfské školky ve Švédsku (G. Minke - Building with Earth)

 

V potaz prosím berte, že v mnohém, co jsem zde psal, jsem ovlivněn názory svého kamaráda, který vede Centrum přírodního stavitelství v Bouzově (permalot.org). Člověka, který skrzeva svou cholerickou povahu, někdy až upřílišněně příkré až unáhlené soudy a pramalý ostych vyslovit svůj názor je s některými ze zmíněných na štíru . Na rozdíl však od většiny z nich stavěl domy z přírodních materiálů v Americe, v Dánsku i u nás, zná se poměrně dobře s předními světovými přírodními staviteli. Chce-li si kdo učinit trochu jiný obrázek na celé, než jaký jsem zde představil, nechť nahlédne třeba zde (kdo je autorem textu netuším, skoro bych podle autorů fotografie řekl, že je to Dan Grmela, že se sám má zapotřebí zviditelnit v článku by snad možná o něčem svědčilo, i kdyby ne, tak článek je to opět fušerský, neboť jako ilustrativní foto dává časovanou bombu slaměného domu, který není omítnutý! – Na každou ze slámy postavenou zeď dlužno dodat též 3 cm vrstvu pokud možno hliněné omítky, jinak samozřejmě takový dům bez omítky bude hořlavinou jaksepatří.) http://www.ekobydleni.eu/tag/ales-brotanek či například do některé z knih, které najde na první fotografii, jež je součástí tohoto textu.

P.S.: Na Slovensku jdou v poněkud jiných šlépějích: http://www.ozartur.sk/

Addendum/Errata – 6.3.2011

Plně chápu Vaše námitky i ohrazení se, chápu i Váš familiérní vulgarismus, ať už je myšlen vážně či jako vtip, vlastně by si článek zasloužil výrazně přepsat, potíž je, že se mi do toho nechce, ostatně i blog jsem už přestal psát, vždy mě akorát překvapí, že se k němu někdo po čase dopracuje. Článek jsem napsal tak trochu jako chytrák, který všemu rozumí, jako všudebyl a všeckoznal, a k tomu jsem si neodpustil pár komentářů. Dejme tomu, že jsem si některé mohl odpustit, jiné bych neměnil (práce Aleše Brotánka si vskutku příliš necením).

8 responses to “Přírodní stavitelství

  1. jen tak

    bravo,pěkně si to shrnul,našel jsi slova pro to co už dlouho citím,včetně maxe,komercionalizace permakultury apod…..

    Hlad

  2. komentar

    ahoj,
    no dobra – je to tak, ale co s tim kdyz jsme banda krupanu, setrilku a chybi nam velkorysost a noblesa. lepe to snad jednim slovem ani vyjadriti nelze – volil jsi dobre – PRISTIPKARENI.
    zpusoby a construkcni moznosti staveni – to je jedna vec ( nejsem na strane minke-ho, ani na strane morrison-a ) a max svym hybrid house ( prestavba stodoly – ktera popira svetove strany, svetlo, vysku atiky a stil vlastne taky – tolik hranenych tramu jsem jeste nevidel ) tomu taky pekne dava.
    architektura – to je oc tu bezi – o brotankovi radsi nic – michaluv barak je zhluk mistnosti s celkem peknym schodistem, maxuv barak je sracka – koupelna u vchodu, to je tam co ma byt satna, kuchyn ma tak nizko okna v cesku se to jmenuje standardni – autocadovsky nahovno – takze se pod ta okna nevejde ergonometricka kuchynska ´ linka´ – doufam, ze v budoucnu alespon zdena a nerovna a hlavne detske pokoje na severni strane a loznice rodicu na zapadni – loznicove patro bez koupelny pro deti rodice at se koupou treba v prizemi, kdyz jsou takovi skromnaci, ze nemaji ani vanu s umyvadlem pro sebe, ale s uzkym balkonem – na hovno pristupnym pouze s rodicovske loznice a to cele bez saten a jeste k tomu je tam piano nobile bez raum planu – tedy mezonetu a snad ani s katedralnimi stropy se tim padem nepocita. terasa s jedinym vchodem do prizemi a to jeste ne prilis sirokym, tak tedy tato terasa, na kterou se nevejde ani jidelni stul pro 8 lidi o BBQ nemluve. no max tedy architekt nebude. snad je , ale stavitel. nechci ho nasrat, ale mohl by vedet, ze se ma o architekture – dispozici nejdrive premyslet a potom stavet.
    mej se pekne a hodne zdaru.
    karli

  3. o mém vztahu s Maxem

    psal jsem puvodne do mailu, ale adresa pana příštipkáře zdá se nefunguje ..

    Dobrý večer,

    narazil jsem na Váš „příštipek“ o přírodním stavění, kde se dvakrát poměrně nelichotivě zmiňujete o mé osobě. Naštval jste mě! Ale naštěstí jenom trochu .))

    Je mi úplně jasné, že to, co o mě píšete, vychází z pomluv, které o mě šíří Max Jensen.

    Víte, on je takový popletený a pořád se staví do role jakéhosi mého gurua a já, že jsem jako jeho žák. Dříve jsme trošku spolupracovali. Pak jsem několikrát nepřistoupil na hru „jak Max píská“, prostě jsem mu nevyhověl, protože jeho návrhy na spolupráci pro mě byly nevýhodné. Pak nabízel můj překlad, vystavený na jeho stránkách, k prodeji jinému webovému serveru, to mě naštvalo hodně a vynadal jsem mu. Asi dvakrát se s mým přispěním ztrapnil v mailových diskuzních fórech. Napadal me a ja se branil tim, ze jsem ukazal, ze nema pravdu.

    Od te doby me zda se Max pomlouva, kydá na mě špínu. To je trochu nepříjemné.

    Kde Max přišel na to, že nemám žádné praktické zkušenosti nevím. Asi tak soudí z toho, že studuju na stavárně doktorát a on mě proto považuje za akademika.

    Skutečnost je taková, že se slaměnými balíky a hlínou pracuju v posledních 4 letech poměrně často, po workshopech a stavbách, jsou to stovky hodin, je to můj velký koníček. Klidně Vám řadu staveb, kde jsem se mimo konzultací podílel taky rukama, můžu ukázat. Pravda, když jsem se s Maxem seznámil, se slámou jsem teprve začínal. To jsem jezdil půl roku jako brigádník na jednu jedinou stavbu do Hradčan a žádnou jinou praktickou zkušenost jsem neměl. Avšak konzultace jsem začal dělat až o dva roky později.

    A ta narážka s tou fotkou, to bude zřejmě z toho, že mě Max kdysi požádal, ať mu pošlu foto pro jakousi pozvánku. Pravda, nepochopil jsem ho a poslal mu svůj portrét. On chtel foto neceho, co jsem postavil, coz jsem z jeho zadosti nepochopil a on tuto historku o me vsude šíří. No to nevadí, dobře mi tak.

    Ale ten článek, který zmiňujete, že jsem pravděpodobně napsal a který tam k náhledu ale není (chybí odkaz), taky není ode mě. Myslím, že je to ten, co napsala jakási paní o kurzu z Bražce, tam někde mě vyfotili, jak docpávám slámu, nic jiného s člankem (je-li to ten který myslím) společného nemám.

    No asi Vám tu píšu úplně zbytečně, ale prostě mi to nedalo.

    Mějte se.

    Dan Grmela

  4. k blogu

    Ahaa, ja prve cetl jen pristipek o přírodním stavitelství a až teď koukám, cože je to tu vůbec celé zač … v pořádku. .)) Máte to milé a vtipné.

    Ale stejně. Dávej si na mě bacha ty smrade, jo!

    Dan

  5. k clanku

    ahaa, tak jsem uz nasel i zbytek toho clanku, on se nejprve otevrel jenom do poloviny a musel jsem ho rozkliknout, aby byl celý … ano, je to ten, co napsala pod dojmy z kurzu z Brazce jakási paní z nějakých novin.

    D.

  6. radi bychom vas kontaktovali jinak,ale mejl zde neni k nalezeni, tak alespon takto (a budete mit prilezitost se mnoha zde jmenovanymi autory sejit osobne):

    Srdečně Vás zveme na vikendovy seminář

    Příběhy domů
    Energeticky úsporné stavby z přírodních materiálů pohledem uživatelů a architektů

    ktery se bude konat 14.-15.4. v Praze, Emauzskem klastere.

    V sobotu bude mozne ucastnit se prednasek prednich odborniku na pasivni domy a prirodni stavitelstvi. Program bude zakoncen panelovou diskuzi s vyhledy nad ekostavenim do budoucna. Vecer bude mozne navstivit neformalni spolecensky vecer a setkat se osobne prednasejicimi i dalsimi znamymi osobnostmi. Nedele bude venovana exkurzim po prezentovanych i dalsich jiz realizovanych stavbach – nabizime 3 okruhy po strednich, severnich a vychodnich Cechach.

    V dobe, kdy je zvykem prezentovat architekturu nejlepe jeste pred jejim uvedenim do provozu, byva malo prilezitosti zjistit, jak si takova stavba stoji pri uzivani a nakolik jsou majitele spokojeni s resenim, ci jak je stavba navrzena po strance napriklad konstrukcni ci stavebni fyziky. Vetsinu prezentaci na seminari proto prednese nejen architekt stavby, ale pritomen bude i majitel nebo dokonce stavebni firma. Bude tak mozne porovnat a doplnit co nejvice pohledu na cely navrhovy proces. Prezentace budou zamereny predevsim na rodinne domy s pouzitim ruznych trvale udrzitelnych stavebnich materialu. Informace nejlepe doplni osobni nedelni navsteva staveb.

    Veskere informace a moznost prihlaseni naleznete zde:

    http://www.sdruzeni-ekodum.cz/

    Za sdruzeni Ekodum Petra Šilberská & organizacni tym
    http://www.facebook.com/events/382197348475712/

  7. Petr Brener

    Hezky napsané až na to ze si zapomenul na Claygar http://www.claygar.cz kluci tam dělaj ve velkým omítky a jsou jediny kdo dokáže dodat velký množství omítky okamžitě mají automatickou výrobní linku a držen si kvalitu narozdíl od malovyrobcu, co se tyče fy.RIGI tak to mlade pan se spíš hraje s penězma fotrika, který vydělává na sadrokartonu a sadrovych omítkach takže tak k jeho ekologii. Jinak souhlas Kuba Wihan a Petr Skořepa jsou asi nejvíc zkušení tady u nas.

  8. Petr Mirvald

    Článek se mně zdá trošku ironický až kousavý, vyhrazujete si být jediný odborník na přírodní stavitelství. Nedá mě to, ale musím se Petra Skořepy zastat. Protože mně přírodní stavitelství zaujalo, jako částečný návrat k přírodě, zúčastnil jsem se kurzu o přírodním stavitelství, které pořádal Petr Skořepa. Přesto, že jsem původně vyučen zedník, tak mně kurz ukázal další možnosti stavitelství. Velkou výhodu vidím i v tom, že srozumitelnou cestou i pro laiky ukazuje jak si postavit levný dům. Tady nemohu hlavně souhlasit, že se jedná spíše o zahradní chatky. Tyto domky jsou určené pro lidi, kteří se chtějí navrátit částečně k přírodě, i pro mladé lidi kteří nemají moc peněz a staví si je svépomoci za pomoci kamarádů.
    Dům ze dřeva, balíků slámy a omítnutý hliněnými omítkami za více jak 1 milion korun, vybavený moderně až supermoderně, mně spíš připadá jako snobská stavba, kdy majitel se spíše chce ukazovat jak je pro přírodní.
    Myslím si, že kurzy které pořádá Petr Skořepa, jsou velice dobré pro osvětu přírodního stavitelství. Navíc není pravda, že by postavil jen tři domy. Nechci Vás podezřívat ze závisti.
    S pozdravem
    Petr Mirvald

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s