Přírodní stavitelství v českomoravskoslezských poměrech

Stručné a zanícené (neboť zaujaté) uvedení k přírodnímu stavitelství v českých zemích.

Nejlepší knížka pro učinění si dobré představy o tom, co vše se dá postavit a jak ohromného, je americká převážně fotografická kniha ‚Home Work‘ autora Lloyda Kahna, která je plná mnoha cenných informací, jakkoliv postrádá zprávy technického rázu.

http://www.amazon.ca/gp/reader/0936070331/ref=sib_rdr_fc?ie=UTF8&p=S001&j=1#reader-page
http://www.shelterpub.com/_home_work/HW-book.html

Obecně k přírodním materiálům a situaci v České republice. Především po uvedení Garbage Warriora do kin, ale i po medializaci Duškova „adobe“ domu, který si staví v Jindřichovicích pod Smrkem, se s přírodním stavitelstvím a zájmem o něj u nás roztrhl poměrně velký pytel, což by bylo potěšivé, nebýt toho, že se lidé, kteří se daným začínají zabývat, dopouštějí nezřídka přehmatů a vyloženě fušerských kousků. A jediná firma (Rigi), která se tomuto věnuje profesionálně, v tomto ohledu není výjimkou, byť tedy je i mnohem hůře… ! Průkopníci z Rigi teprve začínají, mají za sebou první dům ze slámy (jak je právně zakotvený, nevím, ale podle všeho to bude dřevostavba). Je to dům, který je na obálce v mnohém přínosné a skvěle zpracované knihy doc. Ing. Josefa Chybíka Přírodní stavební materiály http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/uvedeni-k-problematice-prirodnich-stavebnich-materialu K onomu domku snad tolik, že cena této hranaté slaměno-hliněnky se venkoncem vyšplhala na bratru 10 miliónů… Důvod je prostý: když hliněné omítky dělají lidi, kteří je nikdy předtím nedělali, tak není divu, že jim 1 metr čtvereční trvá cca 10 hodin, s takovou a podobným se pak cena domu velmi snadno vyškrábe až do tak astronomické výše. Vyjma toho, že mi přijde být dům evropsky geometrií posedlý, architektonickým typem myšlení příliš svázaný, ale zároveň nedotaženě a zoufale jevící snahu se z tohoto vymanit a ubrat se někam dál, výsledek působí poněkud rozporuplně až žalostně, nehledě na to, že dům je nevzhledný a že je na něm stále co „retušovat“ (Rijvenův typ omítky má své výhody i nevýhody, jako všechny další, jeho velká nevýhoda je ta, že se na ní tvoří poměrně velké praskliny, podrobnosti viz: http://www.xixao.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=77&Itemid=2 ). Když budete mít Chybíkovu knihu v ruce, pak uvidíte, že praskliny jsou kolikrát až několik centimetrů široké a několik metrů dlouhé a navíc mnohačetné! Pro upřesnění toto nedělají všechny typy omítek, například německý prof. arch. Gernot Minke, který již v 70. letech založil při univerzitě v Kasselu výzkumné centrum zaměřené na zkoumání hlíny a slámy jako stavebních materiálů, používá jiné postupy pro nanášení hliněné omítky, podobně Američani Steenovi (rovněž záleží hodně na materiálu s jakým pracujeme). Vyjma fušeřiny výše popsané, s čím jsme u nás skorem světoví: hliněné omítky, které vyrábí Rigi, světovosti snad možná že i dosáhly, viz: http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=196

 

Ilustrativní foto přírodního domu ze Dánska - rákosová střecha je potěchou pro oko.

V poměrně nedávné době vzniklo hned několik stránek, které se stavění z přírodních materiálů věnují. Mezi lidmi, kteří se přírodním stavěním u nás zabývají takřka výlučně jsou architekt Aleš Brotánek, jehož realizace navzdory tomu, jak je oblíbený, se mi nelíbí, ostatně mnohdy překračují meze přírodního stavitelství. Dále je to Oldřich Hozman a jeho studio Arc, který do celého vnáší ještě rozměr řekněme duchovní (feng šuej, baubiologie), jeho realizace se mi zamlouvají o něco více než Brotánkovi, třebaže u vytržení z nich nejsem, viz http://www.arc.cz/web_cz/ A pak samozřejmě vznikají všelijaké jiné realizace typu ekologické centrum Sluňákov v Horce na Moravou u Olomouce (60 miliónů) či hostětínské konferenční centrum v podobě pasivního domu, jehož stěny jsou zčásti vytepleny slámou, které povětšinou realizují lidé, kteří k danému přišli tak trochu jako slepí k houslím, respektive jsou to ad hoc projekty jinak předních architektonických ateliérů, projekty ad hoc ovšem pohříchu, neboť výsledek je začasté tristní a z hlediska jejich bohulibých cílů a zadání mírně řečeno sporný. Důležitým kritériem při stavbě všech ekologických staveb je tzv. vázaná energie (embodied energy), že o tomto konceptu navrhovatelé tzv. ekologického centra ve Sluňákově v životě neslyšeli je patrné na budově, kterou navrhli a která podle jejich návrhu vzrostla… Dalším z průkopníků přírodního stavitelství v ČR je mladý pán Daniel Grmela působící jako konzultant v oblasti přírodního stavitelství, což je poněkud zvláštní, neboť sám, pokud je mi známo, přílišnými praktickými zkušenostmi nedisponuje, takže sice je to propagátor ale z většiny velký teoretik… Patrně na nejlepší úrovni – ve srovnání se světem – je na tom u nás Jakub Wihan, který pracuje pro britský ateliér Amazonails (jméno pochází z dialektem pokroucené výslovnosti slov Hammers And Nails, kde „h“ se nevyslovuje). Už jenom letmý pohled do fotogalerie realizací Amazonails napoví, že v jejich případě se pohybujeme někde trochu jinde než u Duškova „adobe dómu“ či Brotánkova-Navrátilova slaměného domku. http://amazonails.co.uk/ Osobní stránky Jakuba Wihana jsou tyto: http://jakubwihan.com/ Povedené domy ze slámy navrhuje též architekt Pavel Šturma, jeho realizace lze nalézt např. v Dětřichovci či v Jindřichovicích pod Smrkem.  http://sturma.net/ Dále tu jsou samouci jako je Lukáš Gavlovský. Na jeho přístupu je vidět, že je to umělec a že není svázán Autocadem a podobnými vypečenostmi, a že tam, kde popustí uzdu své fantazii a citu pro přirozenost materiálů, se většinou dostaví i kýžený výsledek, svým přístupem se tak nejvíc blíží americké „větvi“ přírodního stavění. http://www.gavlovsky.cz/ Pak je dlužno zmínit platformu přírodních stavitelů u nás „Postav si sám“, tyto stránky by mohly do budoucna sloužit jako zdroj hodnotných informací, zatím však trochu skomírají http://www.postavsisam.cz/ Petr Skořepa patří rovněž k průkopníkům přírodního stavění u nás, rovněž samouk, který už doslova pár domků i s cizí pomocí postavil, že mu toto číslo stačilo k tomu, aby se stal odborníkem, který se nebojí rozdávat své rozumy o přírodních, ekologických, zdravých domech formou placených seminářů, možná ale vůbec ale vůbec poté, co jsem výše nastínil poměry v této oblasti u nás, nepřekvapí. Což o to, ony dva, popřípadě tři domky, na kterých se Petr Skořepa podílel, jsou poměrně pěkné, žel to jsou však spíše zahradní chatky, než rodinné domy. http://slamenedomy.cz/ A konečně je tu pak Jaroslav Dušek  a  opětovný tentkokráte halasný příchod adobe techniky do českých luhů a hájů. http://www.superado.cz Opětovný, neboť adobe je anglické označení pro to, čemu v češtině říkáme nepálená hlína popřípadě vepřovice. Technika skýtající mnoho možností, leč opět v českém provedení poněkud pokulhává, srovnejte v článku na odkazovaných stránkách použité fotografie ze zahraničí.

Budova waldorfské školky ve Švédsku (Fotografie G. Minke – Building with Earth)

 

V potaz prosím berte, že v mnohém, co jsem zde psal, jsem ovlivněn názory svého kamaráda, který vede Centrum přírodního stavitelství v Bouzově (permalot.org). Člověka, který se skrzeva svou cholerickou povahu, někdy až upřílišněně příkré až unáhlené soudy a pramalý ostych vyslovit svůj názor s některými z výše zmíněných rozchází, profesně a takto často žel i osobně. Na rozdíl však od většiny z nich stavěl domy z přírodních materiálů v Americe, v Dánsku i u nás, zná se poměrně dobře s předními světovými přírodními staviteli. Chce-li si kdo učinit trochu jiný obrázek na celé, než jaký jsem zde představil, nechť nahlédne třeba zde (kdo je autorem textu netuším, skoro bych podle autorů fotografie řekl, že je to Dan Grmela, že se sám má zapotřebí zviditelnit v článku by snad možná o něčem svědčilo, i kdyby ne, tak článek je to opět fušerský, neboť jako ilustrativní foto dává časovanou bombu slaměného domu, který není omítnutý! – Na každou ze slámy postavenou zeď dlužno dodat též 3 cm vrstvu pokud možno hliněné omítky, jinak samozřejmě takový dům bez omítky bude hořlavinou jaksepatří.) http://www.ekobydleni.eu/tag/ales-brotanek či například do některé z knih, které najde na první fotografii, jež je součástí tohoto textu.

P.S.: Na Slovensku jdou v poněkud jiných šlépějích: http://www.ozartur.sk/

Addendum/Errata – 6.3.2011

Plně chápu Vaše námitky i ohrazení se, chápu i Váš familiérní vulgarismus, ať už je myšlen vážně či jako vtip, vlastně by si článek zasloužil výrazně přepsat, potíž je, že se mi do toho nechce, ostatně i blog jsem už přestal psát, vždy mě akorát překvapí, že se k němu někdo po čase dopracuje. Článek jsem napsal tak trochu jako chytrák, který všemu rozumí, jako všudebyl a všeckoznal, a k tomu jsem si neodpustil pár komentářů. Dejme tomu, že jsem si některé mohl odpustit, jiné bych neměnil (práce Aleše Brotánka si vskutku příliš necením).

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Všehršel

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s