Krátkodobě vábný výhled aneb Poddajnost sebeolhávajících sedmilhářů – Poznámky k hospodářské krizi

Jakkoliv je má paměť zpráchnivělá, vetchá a děravá, tak si poměrně dobře pamatuji na nezvyklatelné hlasy chytránků,  z těch nejvíce – neboť silná je hlásná trouba masmédií – pak byly slyšet nejmenovaný bývalý český ministr financí, nejmenovaný bývalý český premiér a nejmenovaný vysoký představitel ČNB, dušující se a zapřísahající se, že dopady tzv. hospodářská krize ČR vesměs nehrozí. Každý, kdo umí do pěti na počítat a kdo si hned z kraje  svých chatrných úvah tehdy uvědomil, že český průmysl je několika desítkami procent závislý na exportu do Němec (subdodavatelský průmysl německého automobilového průmyslu), si musel výrazně ťukat na čelo. Dnes však stačí blahosklonně dodat, že mýliti se je lidské, v duchu téhož pak krmit veřejnost nesmysly, tišit zbytečnou paniku, nepochybně to od těchto pánů bylo myšleno dobře, buď jim jejich tzv.  odborní asistenti nepřipravili ty správné podklady, anebo si celého byli náležitě vědomi, ale nechtěli vzbuzovat hysterii, a tak v dobré víře zalhali, klasická pia fraus v podání politického cynismu. Grácias, pánové. Teď by se snad mohla zdát být celá situace utěšenější, možná že by se snad našel kdejaký zoufalec, který by se chtěl domnívat, že co se hospodářské situace týče je všecko  zase jako dřív. Takových výtečníků naštěstí nebude patrně tolik, kolik by jich bylo třeba ještě na Nový rok 2007, kdy se tak pěkně nechal slyšet český prezident. Ale i umírnění pesimisté by si mohli počíst v článku Karla Dolejšího Tak kde to praskne? Uvážlivý čtenář, jemuž by se zdál být Dolejšího výhled příliš potemnělý, nechť si k celému připojí stránku o veřejném dluhu a něco článků o poklesu cen nájmů kanceláří v amerických administrativních budovách a jejich následném vlivu na nižší rentabilitu firem, kterým tyto budovy patří, respektive sníženou schopnost velkých společností splácet dluhy čili klesající solventnost, a možná že i tento uvažlivý bude poté o něco moudřejší. 1 2 Dokonce i jindy poměrně optimistický (či spíše zbytečným pesimismem nepřekypujíc) Václav Cílek ve svých předpovědích zdaleka neoplývá nadšením: „Člověk má vždycky plno plánů, že jo, a svět dopadne jinak. To znamená, já si nedělám moc plány do budoucnosti, spíš se snažím dotáhnout dluhy z minulosti a předpokládám, že po volbách, nejpozději na podzim každá nová vláda bude nucena tak silně redukovat výdaje, že se octneme ve velkých potížích, takže se snažím využít těch několika relativně klidnějších měsíců prostě k tomu, abych věci spíš dokončil, než nové začínal.“ A dokonce i samotní ekonomové přicházejí k témuž, to už se opravdu musí něco dít, jak zřídka vídaný úkaz!

O alespoň jistých pozitivních aspektech celého hovoří s patřičným despektem, kritickým odstupem a vhledem prof. Jaroslav A. Jirásek.

S tím, co bylo od samého počátku kapitalismu – v rozličných podobách, které v rozličných dobách a místech nabýval  –  jasné, totiž že jeho neodlučnou součástí je morálka (garantována Bohem – který je i dohlížitelem nad funkčností volného trhu, ona neviditelná ruka patří totiž jakoby jemu), neboť ostatně politická či teoretická ekonomie bývala ještě v 19. stoletím součástí morální ekonomie, se za poslední čas zjevně pod tíhou událostí roztrhl pytel. Spíše než pozdě bycha honiti lépe udat: chvála nebesům za tato připomenutí, ostatně každé je jiné. 1 2 3 4 5 Co čert nechtěl, někteří z čelních představitelů bank se dokonce dopustili omluvy.

Celé strašpitlíkování, jakkoliv je nabíledni a v jistých ohledech oprávněné, patrně venkoncem působí, jakkoliv to může znít vyšinutě, jako hlupcovství, o tom s vkusem a ženskou laskavostí pojednává Hana Mudrová.

Celé bych zakončil citací kousku z jednoho příspěvku ve fóru pod tímto článkem, autorem jeho je člověk vystupující pod přezdívkou „vlk“:

„Hlavní premisou toho, co píši je následující:

-/4 světa je zvyklá v těchto rizicích žít

-nezbývá nám opravdu nic jiného než se s nimi naučit žít také

-musíme skutečně velmi důsledně zapomenout na to, co bylo a osvojit si úplně jiné návyky

-musíme mít vždycky na paměti ono biblické o sedmi letech tučných a sedmi hubených a chovat se podle toho

-pracovat s premisou – nikdo mi nepomůže

-vést k téhle filosofii děti, vnuky a podobně“

Reklamy

Napsat komentář

Filed under Bonum communae et societae, Přejato

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s