Svůdní jazykové

– glosovitá skrývačka vyjadřující se k nudnému, neboť stále dokola omílanému, tak snad předvídatelnému typu psaní, uvažování, vykládání… , proložená rozšířujícímu obrazy

Tito neužiteční vydržování. Krasoduchové nespravedlivosti a hovořitelé jazykem všehomíra. Vždy, zejména v pozdně nočním vytržení z těžkého spánku, hotovi nás poučit o tom, kterak vše ve skutečnosti je. Na světlo světa vždy rádi vytahují své fixní ideje, svá uhranutí, své obsese kterak si chápaných témat „moci“, „svobody“ a příbuzných. Všude se hnou a nikdo je s jejich uhrančivými výklady nezastaví.

Měli bychom si jich prý jaksepatří hledět, vážit a pěstovat, neboť nám v minulosti přinesli mnoho dobrého a užitečného a dá se přeci jen předjímat, že podobného ovoce se jim podaří dosíci i v čase budoucím.  Oněch možná že našich otvíračů obzorů, našich veleduchů prozření, našich osvoboditelů od porobitelů, těchto velectěných bijců příkoří. Jednou snad taky našich, kéžby, anebo už kdysi pomahačů, zbavujících nás obručí, pout a řetězů s koulí na nohou.  …

Našich taťků Šmoulů, strážců vesmíru, drakobijců, objevitelů břemen, jejichž druhdy se ve stejný okamžik objevující tíha spočívající na našich bedrech, jeví se být ve světle oněch objevů možná tak náhodou. Obhájci slovem chudých, v porobě, jakož i jiných z všelikých hledisek zneužívaných. Hleďme si jich pěstovat, dbát o ně a pečovat, neboť přeci nikdy nevíme, co dobrého nám tito velmožové a veleženky průzraků přinesou.

Skrze jejich universalistické, všeprostupující jazyky (neboť ostatně, jak praví jedna pohříchu zfloskulovatělá formula, v jiném výkladu ne tolik nicneříkající, vše souvisí se vším a tak není divu, že i jinde je obsaženo vše), jimiž uchvacují svět kolem a v nás. Jejich obrazy rozechvívající naše pokušení vždy podlehnout a přistoupit na ně v jejich úplnosti. A úchvat není než cestou k zjihnutí, probuzení ze sna, zhrzení a následnému zatoužení po světanápravě. Jen houšť, dýdžejové liberátoři! Středověk neskončil, středověk trvá. Ucelenost a spořádanost tolik svodná, že by ani kulové blesky neodolaly. Podobni psům třímajícím v ústech spokojeně vodítko, na němž jsme vlečeni: spokojeni, neboť pokoje zdroj jest domnění, že vodítku bylo učiněno řádného konce: uchopením v zuby držme se konzistence. A pak cvakejme svorně zuby dle rytmu hesel, jejichž různorodost je jindy na obtíž, ale teď však zárukou kvality, hesel složených z universální Morseovy abecedy, neboť ostatně jedině tak lze dosíci pozemského ráje vepsí: každý den lepší, vždy znova a raz.

Advertisements

Napsat komentář

Filed under Všehršel

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s